Látkové vložky včera, dnes a zítra 7.
Život bez vložek?
V předminulé, století část žen svou menstruaci prostě neřešila. V době, kdy zvykem nebylo ani nošení spodních kalhotek, to vypadalo i tak, že ženy, zejména nízkých společenských vrstev, volně krvácely do svých šatů, případně jim krev po nohách stékala na zem. Ve vyšších společenských vrstvách toto běžná norma nebyla, protože šaty byly drahé a jejich zničení menstruační krví by znamenalo vysoké výdaje za nové oblečení. A tak přicházely na řadu primitivní hygienické pomůcky.
Nejčastěji šlo o staré jinak už nepoužitelné kusy látek, které si ženy stříhaly do pruhů, praly je a opakovaně používaly, až do úplného zničení. Způsoby uchycení těchto primitivních hygienických pomůcek byly nejčastěji dva. Buď na způsob kšand, nebo na způsob jakýchsi podvazkových pásů s očky, ke kterým se látka přichytávala. Jasné je, že obě „zařízení“ ženy nosily na holém těle, volně pod šaty. Tento způsob dámské hygieny přetrvával dlouho, už z doby středověku, kdy „kšandy“ a „pásy“ byly kožené, přes novověk až do 19. století.
Kromě toho existovaly i „menstruační košile“, s rozparky na bocích, které si ženy provlékly mezi nohama a na stranách na uzel uvázaly. Uzle později nahradily spínací špendlíky.
V roce 1890 se ve světě objevily první jednoduché vložky pro jedno použití. Ženy však v tomto směru byly hodně konzervativní a tak dál používaly své menstruační „kšandy“ a „podvazkové pásy“ s pruhy látek.
Podle záznamů se ve stejném roce sufražetka Selina Cooper zároveň podivuje nad tím, kolik žen spodní třídy stále nepoužívá žádnou „pomůcku“ během menstruace.
V dnešní době se některé ženy vrací k systému bez vložek tzv. volná menstruace, ale to je trochu o něčem jiném…
(zdroj inspirace abctehotenstvi.cz)